Skupina se věnuje řešení několika problematik, jejichž vzájemným pojítkem je zejména používaný metodický přístup - molekulární biologie rostlin, zaměřená zejména na transgenozi. Transformace rostlinných buněk je přitom jak předmětem studia, tak prostředkem k odhalování funkce neznámých genů či záměrným změnám vlastností cílové rostliny s potenciálním využitím v praxi. Nejdůležitějšími modely studia jsou lilek brambor (Solanum tuberosum) a tabáková buněčná linie BY-2.
Nejvýznamnější směry výzkumu:
- umlčování exprese transgenů (gene silencing) - odhalování mechanismů, jimiž rostlinné buňky rozpoznávají a umlčují expresi vnesených cizorodých genů
- hledání funkce záhadných hybridních prolinem-bohatých proteinů buněčné stěny
- odhalování regulační úlohy a tajemné fylogeneze mangan-stabilizujícího proteinu - podjednotky fotosystému II, klíčové pro stěpení molekul vody (vstupní reakce fotosyntézy)
- hledání regulačních faktorů ovlivňujících přeměnu podzemních stonků (stolonů) na hlízy u lilku bramboru (proces zvaný tuberizace)
Nejvýznamnější používané metody:
- izolace DNA, RNA a proteinů; PCR, izolace genů RT-PCR
- elektroforetické separace vč. 2D proteinové elektroforézy a Native Blue elektroforézy
- blotování, hybridizace nukleových kyselin, imunodetekce proteinů
- příprava genových konstruktů, fúze genů a promotorů s reportérovými geny (GFP), produkce rostlinných proteinů v bakteríích a izolace afinitní chromatografií
- transformace rostlinných buněk, příprava a charakterizace transgenních rostlin
- světelná a fluorescenční mikroskopie
- in silico analýzy sekvencí (hledání v databázích, fylogenetické analýzy, ...)
|
