| Téma: MYKORHIZNÍ SYMBIÓZA
Mykorhizní symbióza je jednou z nejvýznamnějších symbióz v rostlinné říši. Uvádí se, že je rozšířena mezi 80 až 90 procenty vyšších rostlin. Většina vyšších rostlin tedy nečerpá živiny z půdy samotnými kořeny, ale specifickými sorpčními orgány - mykorhizami, vzniklými asociací kořenů a symbiotických hub. Mezi mykorhizní houby řadíme především zástupce Glomeromycota (arbuskulárně mykorhizní houby), Basidiomycota (houby stopkovýtrusé) a Ascomycota (houby vřeckovýtrusé). Jednotliví zástupci se ovšem v půdě nevyskytují osamoceně, ale tvoří spletitá společenstva. Hyfy mykorhizních hub propojují nejen rostlinu a půdu, ale i rostliny různých druhů mezi sebou systémem mimokořenového mycelia do vzájemně komunikujících celků tvořících celé společenstvo. Za základní funkci mykorhizy je tradičně považována funkce nutriční, tedy reciproční transport minerálních živin ze symbiotické houby do rostliny a asimilátů z hostitelské rostliny do symbiotické houby. Ukazuje se ovšem, že mykorhiza ovlivňuje i řadu dalších fyziologických procesů, jako je např. vodní provoz rostlin. Dále může zvyšovat toleranci hostitelských rostlin k různým patogenům, vysokým koncentracím těžkých kovů, zasolení a jiným abiotickým i biotickým faktorům. Mykorhizní symbiózu obecně dělíme na endomykorhizu a ektomykorhizu. Při endomykorhize proniká mykorhizní houba do vnitřního prostoru buněk, naopak při ektomykorhize zůstává mykorhizní houba pouze v mezibuněčných prostorech, kde často tvoří spletitou síť hyf. Mezi základní endomykorzhizní typy řadíme arbuskulární, orchideoidní a erikoidní mykorhizní symbiózu. Mezi endo- a ektomykorhizou existují také přechodné typy mykorizní symbiózy, které označujeme jako ektendomykorhizu. Mykorhizní houby nikdy nezasahují do středního válce kořene hostitelské rostliny, kolonizují pouze primární kůru a rhizodermis. Endomykorhiza: Ektomykorhiza: Úlohy praktika:
|