Arbuskulární mykorhizní symbióza – nejstarší typ mykorhizy, v přírodě velmi rozšířená (zhruba u 95% druhů mykorhizních rostlin), pro člověka velmi významná, neboť se vyskytuje u většiny kulturních plodin. Houbové hyfy prorůstají nejen mezibuněčnými prostory, ale dostávají se i dovnitř buněk, kde tvoří charakteristické bohatě větvené útvary – arbuskuly. Houba však žije striktně biotrofně a při průniku do buňky nepoškozuje plazmatickou membránu hostitele, ta se vchlipuje a vytváří spolu s houbovou hyfou specifickou strukturu, kde dochází k intenzivní výměně metabolitů i informací mezi houbou a hostitelskou rostlinou. Kromě arbuskul tvoří houba v kořeni rostlin válcovité, nebo nepravidelné útvary – vezikuly (odtud dříve používaný název vezikulo-arbuskulární mykorhiza). Vezikuly vznikají rozšířením houbové hyfy, od které nejsou nijak odděleny, jejich funkce je především zásobní.
Obr. 1: a – arbuskuly, b – buňky rhizodermis s kořenovými vlásky, c – hyfa mykorhizní houby pronikající do buňky rhizodermis, d – buňky endodermis