BUNĚČNÁ STĚNA

- struktura a role v rostlinné buňce

O buněčné stěně:

Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou od živočišné. Buněčná stěna udává tvar rostlinné buňky, který úzce souvisí s její funkcí v pletivu. Složení buněčné stěny se liší v závislosti na druhu rostliny i pletiva, nejčastějšími komponenty, které jsou ve stěně vždy přítomné jsou celulóza, hemicelulózy, pektiny (vše polysacharidy) a proteiny (strukturní i enzymy). Na základě vývoje a složení (jak chemického tak struktury) rozeznáváme následující tři základní vrstvy buněčné stěny:

Střední lamela – amorfní vnější vrstva složená hlavě z pektinů, nachází se na rozhraní sousedních buněk mezi jejich primárními stěnami (viz dále).

Primární buněčná stěna – složená hlavně z celulózy. Nachází se u všech rostlinných buněk, je schopna růstu.

Sekundární buněčná stěna – tvoří se na vnitřní straně primární stěny (rozuměj blíž k plazmatické membráně), najdeme ji u buněk, jejichž růst byl ukončen. Sekundární stěna tvoří hlavně mechanickou oporu případně bariéru pro průnik látek. Sekundární buněčná stěna se ukládá ve vrstvách – lamelách (Str. 7). Sekundární stěna je tvořena rovněž celulózovými mikrofibrilami a dalšími polysacharidy, bývá impregnována ligninem, suberinem, kutinem či vosky.

I přesto, že sousední buňky v rostlinném pletivu jsou zdánlivě odděleny buněčnou stěnou, jejich protoplasty jsou vzájemně propojeny a komunikují plazmodesmaty (jednotné číslo plazmodezma). Plazmodesmata jsou cytoplazmatické provazce obsahující kanál endoplazmatického retikula, které procházejí ztenčeninami v buněčných stěnách sousedních buněk. Plazmodesmata se většinou shlukují do políček. Samotná plazmodesmata jsou pod hranicí rozlišení světelného mikroskopu (přibližně 50 nm). Na příčných řezech jehlicemi ale můžeme pod světelným mikroskopem pozorovat ztenčeniny buněčné stěny.

Praktická část cvičení, pojednávající o buněčné stěně, je rozdělena do dvou částí. V první části jménem PROTOPLASTY je buněčná stěna demonstrována jako struktura, která udává rostlinné buňce pevnost a tvar. Druhá část jménem PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ BUNĚČNÁ STĚNA se věnuje struktuře primární a sekundární buněčné stěny a rozdílům v uspořádání buněčné stěny u různých buněk rostlinných pletiv.


PDF verze pro tisk