BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

  Vypracování bakalářské práce na Katedře experimentální biologie rostlin se řídí platnými pravidly pro psaní bakalářských prací a konání bakalářských zkoušek na biologické sekci. Ty spolu s níže uvedenými tématy specifikují obsah, rozsah i formu – viz oddíl „Pojetí a rozsah BP“. Důrazně doporučujeme jejich prostudování před započetím přípravy BP.

  Souhrn pravidel pro psaní bakalářské práce:
  • Práce musí být zadána a zpracována jako literární rešerše a nemusí obsahovat vlastní experimentální výsledky.


  • Práci je možné vypracovat v češtině nebo angličtině, slovenští studenti mohou psát práci slovensky.


  • Práce nesmí být kratší než 20 a delší než 40 stran včetně obrazové dokumentace a příloh (řádkování 1,5, maximální šířce okrajů 2,5cm, počet znaků na řádku minimálně 70).


  • Práce musí obsahovat tyto oddíly: abstrakt (max. 2000 slov, v češtině/slovenštině a angličtině), klíčová slova (5-10, v češtině/slovenštině a angličtině), úvod, vlastní literární přehled (hlavní - nejobsáhlejší část bakalářské práce), přehled použité literatury. Může v případě potřeby obsahovat přílohy (tabulky, obrázky apod.).


  • Práce může obsahovat velmi krátce pojednané možné směry vlastní práce (metodiky, design pokusů, způsob hodnocení, potenciální problémy a omezení) popř. výsledky vlastní experimentální práce.


  • Práce se odevzdává jak v tištěné podobě, svázaná, ve dvou exemplářích, tak i v elektronické podobě jako jediný PDF soubor na CD/DVD.

  Opověď Doc. RNDr. Petra Folka, CSc., proděkana biologické sekce PřF UK na otázku: Může se bakalářská práce použít jako úvod do diplomové práce?

Text bakalářské práce je unikátním autorským dílem, rovněž tak je tomu u práce diplomové. Text úvodu DP nemůže být totožný s textem byť jen části BP. V případě, že by tomu tak bylo, tak by se jednalo o autoplagiát. Pokud tedy píšete dva texty, v tomto případě proto, abyste za ně získali dva diplomy, musíte vytvořit dvě autorská díla. Je to podobné, jako když pekař smí prodat jeden chleba pouze jednomu zákazníkovi, nikoli dvěma. Ostatně, bylo by s politováním, když by nezralý prvorukopis práce bakalářské neměl doznat pokroku, i kdyby témata úvodu DP a BP byla obdobná.

  Vybrané úspěšně obhájené bakalářské práce na Katedře experimentální biologie rostlin:

Martina Pičmanová: Isoflavonoidy v nebobovitých rostlinách: fytochemie, biologické funkce a molekulární biologie

Marie Martincová: Regulace aktivity přenašečů auxinu z buňky

Eliška Hlízová: Využití fluorescence chlorofylu ke sledování fotosyntetické aktivity vegetace

Zuzana Kubínová: Vliv zvýšené koncentrace CO2 na list jehličnanů

Stanislav Vosolsobě: Fluidita plasmatické membrány a lipidové rafty u rostlin


  Pokud má externí učitel Katedry experimentální biologie rostlin zájem o zadání tématu diplomové či bakalářské práce, nechť zkontroluje platnost svého hesla pro vstup do SIS. Pokud Vaše heslo nefunguje, nebo pokud chcete nově zařídit vstup do SIS, obraťte se na doc. Lipavskou ( lipavska@natur.cuni.cz).

  Vypisování témat prací může provést každý školitel sám v SIS/ položka "zadávání prací".

  Dle rozhodnutí Katedry experimentální biologie rostlin je nutné, aby si externí učitelé bakalářských a magisterských prací na Katedře experimentální biologie rostlin vyhledali konzultanta, který zajistí splnění formálních fakultních požadavků.

VYPSANÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ
téma školitel (konzultant)
Translace a její regulace u rostlin RNDr. David Honys, Ph.D.
(Said Hafidh, Ph.D.)
Translace v neuronech a pylových láčkách RNDr. David Honys, Ph.D.
(Said Hafidh, Ph.D.)
Skladování a transport mRNA v rostlinných buňkách RNDr. David Honys, Ph.D.
(Said Hafidh, Ph.D.)
Funkční genetika pylu RNDr. David Honys, Ph.D.
(RNDr. Nikoleta Dupľáková, Mgr. Antónia Gibalová)
Pylové -omiky RNDr. David Honys, Ph.D.
(Said Hafidh, Ph.D., Bc. Jan Fíla)
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub Mgr. Martina Janoušková, Ph.D.

Mykorhiza jako kolektivní dílo: Jak fungují společenstva arbuskulárně mykorhizních hub? Mgr. Martina Janoušková, Ph.D.

Vliv rostlinných invazí na mykorhizní symbiózu. Mgr. Petr Kohout
(doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.)
Paměť krajiny a její význam pro mykorhizní symbiózu. Mgr. Petr Kohout
(doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.)
Porovnání významu a funkce mykorhizní symbiózy v temperátních lesích severní a jižní polokoule. Mgr. Petr Kohout
(doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.)
Jakým způsobem zvýšená koncentrace CO2 vyvolává změny ve struktuře a fyziologii roslin? doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Jak a proč vypovídá hustota průduchů o atmosférické koncentraci CO2? Mgr. Zuzana Lhotáková, Ph.D.
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu. Mgr. Zuzana Lhotáková, Ph.D.
Postranní kořeny a kořenové hlízky - podobnosti a rozdíly RNDr. Aleš Soukup, Ph.D.
Stresem indukované morfogenní změny kořenového systému rostlin RNDr. Aleš Soukup, Ph.D.
Význam očkování dřevin symbiotickými houbami při lesnické rekultivaci úložiště elektrárenských popílků Mgr. Zuzana Sýkorová, Ph.D.
Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Somatická embryogeneze rostlin - role signálních látek, sacharidů a fytohormonů doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.
Vliv mykorhizních hub na dostupnost těžkých kovů v půdě pro rostliny doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Sekretorická dráha rostlin v obraně před patogeny RNDr. Viktor Žárský, CSc.
Evoluce fyziologických adaptací rostlin při výstupu na souš RNDr. Viktor Žárský, CSc.
Identifikace molekulárních markerů ve vazbě na cílový šlechtitelský parametr aplikace pro marker-assisted selekci Dr. Petr Smýkal
Studium genetického driftu na modelu vybraných genotypů hrachu setého Dr. Petr Smýkal
Transkripční regulace proteinů PIN, přenašečů auxinu z buněk RNDr. Jan Petrášek, Ph.D.
Vliv zvyšující se koncentrace CO2 na anatomii rostlin RNDr. Zuzana Lhotáková, Ph.D.
Využití transgenních rostlin při studiu funkce rostlinných genů RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D.
Regulace tvorby hlíz u bramboru RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D.
Vztah mezi koncentrací CO2 a fotosyntézou ve výuce biologie na školách doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Význam rostlin pro stanovení ekologické stopy doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
GM rostliny pro budoucnost globálně oteplované planety – aktualizace gymnaziálního studia biologie Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný CSc.
(Doc. RNDr. Věra Čížková CSc.,
Doc. RNDr. Jana Albrechtová Ph.D.,
RNDr. Lukáš Fischer Ph.D.)
Ekologické zemědělství v kontextu s poznatky moderní biologie rostlin – aktualizace gymnaziálního učiva biologie Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný CSc.
(Doc. RNDr. Věra Čížková CSc.,
Doc. RNDr. Jana Albrechtová Ph.D.,
RNDr. David Honys Ph.D.)
Matematické modely vlivu vnějších faktorů na rychlost fotosyntézy ve výuce pro střední školy Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
(Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc.
Mgr. Zuzana Lhotáková
doc. RNDr. Věra Čížková, CSc.)
Role sacharidů při otužování rostlin ke stresu nedostatku vody. doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.
Změny sacharidového metabolismu vyvolané zvýšenou koncentrací CO2 v prostředí doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.
(doc. RNDr. J. Albrechtová, Ph.D.)
Množení kriticky ohrožených druhů dřevin : příklad cypřiš Duprezův. doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.
Změny v symplastickém propojení buněk apikálního meristému s nástupem kvetení RNDr. Petra Vojvodová
(doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.)
Pylová embryogeneze doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D.
(RNDr. V. Žárský, CSc.)
Úloha polarizované syntézy bílkovin v buněčné polarizaci RNDr.Viktor Žárský, CSc.
(RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.rer.nat.)
Změny proteomu rostlin v průběhu biotransformace organických xenobiotik RNDr. Radka Podlipná, Ph.D.
Fylogenetická a vývojová plasticita struktury endo- a exodermis v kořenech vyšších rostlin RNDr. Aleš Soukup, PhD.
(RNDr. Olga Votrubová, CSc.)
Postranní kořeny - jejich růst a vývoj v interakci s prostředím RNDr. Tylová Edita, Ph.D.
(RNDr. Aleš Soukup, Ph.D.)
In vitro selekce pro zvýšení odolnosti řepky (Brassica napus L.) k suchu, mrazu a zasolení RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
(Ing. Miroslava Vyvadilová, CSc., Ing. M. Klíma)
Fyziologické a biochemické aspekty odolnosti řepky (Brassica napus L.) k suchu, mrazu a zasolení RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
(Ing. Miroslava Vyvadilová, CSc., RNDr. Ilja T. Prášil, CSc.)
Receptory pro auxin a vývoj rostlinné buňky Doc. RNDr. Eva Zažímalová CSc.
(Ing. Milada Čovanová)
MAPs – proteiny asociované s mikrotubuly RNDr. Jana Krtková
(RNDr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D.)
Izotypové složení aktinu v rostlinné buňce a jeho význam RNDr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D.
(Mgr. Lukáš Fischer, Ph.D.)
Chlad, stres a odolnost rostlin RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
(RNDr. Ilja Prášil, CSc.)
Studium mechanismů organizace aktinu s využitím permeabilizovaných buněk a "semi-in vitro" systémů RNDr. Viktor Žárský, CSc.
(RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.rer.nat.)
Bílkovinné složení skladovaných ribonukleoproteinových komplexů v samčím gametofytu tabáku RNDr. David Honys, Ph.D.
Proteomika ve výzkumu stresové odolnosti rostlin RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
Signální dráhy při odpovědi rostlin na stres chladu a sucha RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
Úloha reaktivních forem dusíku při stárnutí transgenních rostlin PhD. Ing. Dagmar Procházková
(RNDr. Jana Pospíšilová)
Metody identifikace proteinů a jejich funkční analýzy RNDr. Jana Kobrlová
Rostlina jako experimentální model v proměnách staletí RNDr. Jana Kobrlová
Sucho, stres a odolnost rostlin RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
(RNDr. Ilja Prášil, CSc.)

ZADANÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ
téma školitel student
Symbiotické houby kořenů středomořské endemické mořské trávy posidonie Neptunovy RNDr. Martin Vohník, Ph.D. Zuzana Jakubčáková
Rostlinná fosfoproteomika RNDr. David Honys, Ph.D. Jan Fíla
Mechanismy polarizace epidermálních buněk rostlin RNDr. Viktor Žárský, CSc. Zdeňka Vojtíková
Wood wide web - myceliální propojení rostlin RNDr. Martin Vohník, Ph.D. Tomáš Antl
Ekofyziologický význam DSE (dark septate endophytic) hub pro erikoidně mykorhizní a ektomykorhizní hostitelské rostliny RNDr. Martin Vohník, Ph.D. Tereza Lukešová
Signální mechanismy regulace rozvoje laterálních kořenů v závislosti na dostupnosti klíčových minerálních živin v prostředí. RNDr. Edita Tylová, Ph.D.
(Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.)
Daniela Halamková
Úloha manganstabilizujícího proteinu fotosystému II Mgr. Lukáš Fischer, Ph.D.
Miloš Duchoslav
Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Canabis sativum L.) RNDr. Sylva Zelenková, CSc.
(RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.)
Marek Širl
Rostlina versus půdní prostředí: apoplastické bariéry a interakce kořenového systému s půdním prostředím RNDr. Aleš Soukup, Ph.D. Anna Vaniščáková
Jaderný transport: regulace a role v rostlinných buňkách Mgr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D. Pavel Bokvaj
Praktické využití geneticky modifikovaných rostlin RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D. Barbora Říhová
Metabolismus hormonálních léčiv v rostlinách RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Robert Pfitzner
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. Libor Sedlecký
De novo organogeneze v kulturách rostlin pěstovaných in vitro Doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D. Petra Moučková
Je syntéza cukerných alkoholů obecným mechanismem stresové odpovědi rostlin? Doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D. Jitka Peldřimovská
Fytoremediace: biochemické charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy Doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D. Jana Lábusová
Faktory řídící tvorbu hlíz u bramboru Doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D. Ondřej Suchomel
Dynamika aktinového cytoskeletu a transport auxinu RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat. Lenka Stillerová
Rostlinné synapse: víc než metafora? RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat. Jiří Richter
Sekretorická dráha rostlin v obraně před patogeny Mgr. Ivan Kulich Peter Sabol
RNA interference - umlčování exprese genů a transgenů u rostlin RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D. Vojtěch Čermák
Vliv světla a zvýšené koncentrace CO2 na proces fotosyntézy a růstu rostlin ve výuce biologie na školách Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. Zuzana Máhrlová
Jak dokáží přežít rostliny na toxických výsypkových substrátech? Fyziologické a strukturální vlastnosti rostlin na subtrátech s obsahem těžkých kovů Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. Monika Kovářová
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. Marie Kadlecová
Fytoremediace: strukturální charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy. Doc. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. Marie Otradovcová
Biofortifikované rostliny a molekulární farmářství – aktualizace gymnaziálního studia biologie Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný CSc.
(Doc. RNDr. Věra Čížková CSc.,
Doc. RNDr. Jana Albrechtová Ph.D.,
RNDr. David Honys Ph.D.)
Kateřina Koblihová
Transgenní plodiny a třetí svět – aktualizace gymnaziálního učiva biologie Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný CSc.
(Doc. RNDr. Věra Čížková CSc.,
Doc. RNDr. Jana Albrechtová Ph.D.)
Kateřina Červená

Další témata lze domluvit individuálně, dle zájmu studenta, s členem katedry (vzhledem k výzkumnému zaměření jednotlivých týmů katedry, viz. seznam zaměstnanců katedry) nebo externím spolupracovníkem katedry.