Přednáška z Anatomie a fyziologie rostlin
| datum |
17.4.2012 |
| přednáší |
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.(Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice a Botanický ústav AV ČR, Třeboň), Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. (KEBR PřF UK Praha), moderuje Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc. (KEBR PřF UK) |
| název |
NP Šumava a jeho budoucnost II
Diskusní názorová platforma biologů a ekologů
|
| anotace - prof. Prach |
Kůrovec na Šumavě: spontánní obnova vs. lesnické zásahy
Přednáška vychází převážně z vlastní zkušenosti (od r. 1997) týkající se dynamiky smrčin
po narušení. Z hlediska ekologického je jednoznačně nejvhodnější ponechání kůrovcem
ovlivněných smrčin v dostatečně velkých a kompaktních centrálních částech NP Šumava bez
zásahů. Naopak je žádoucí důsledně zasahovat proti kůrovci na obvodu NP, v nižších partiích
pohoří.
Karel Prach |
| anotace - prof. Opatrný |
Ponechat přírodu přírodě?
Propastný úbytek zelené šumavské střechy je nejen vděčným námětem pro media, ale také důvodem názorových střetů jak uvnitř laické veřejnosti, tak mezi odborníky.Vede ale opravdu dělící čára jen mezi přírodovědci na straně jedné a „lesáky“ na té druhé? Je jedinou logickou cestou, ctící přírodní zákony, spolehnutí na „bezzásahovost“ a přirozenou sukcesi „původních druhů“? Jak na jedné straně zachránit unikátní zbytkový genofond „přirozených horských smrčin“ a přitom se řídit názorem „…kdyby nebylo smrkových monokultur, nebyly by ani kůrovcové kalamity…“. Tedy nechat přírodu přírodou a prostě počkat, až si to s nimi vyřídí? Rozezná ovšem kůrovec onen opěvovaný genofond od bezcenných schwarzenbergských smrkových dosadeb? Citujme odjinud „.v pralese na Pramenech Vltavy jsou např. stromy staré i 400 let a to že uschnou působením kůrovce, je zcela přirozený vývoj…“. To jistě je – ale ten prales už dnes téměř neexistuje…“ . Bere bezzásahová vize, vzniklá v polistopadové euforii, v klínu armádou konzervovaných šumavských hvozdů, v úvahu i zásadní globální změny klimatu, s mnohaletými vodními deficity a tedy neschopností už nejen smrku se dostatečnou tvorbou pryskyřice s kůrovcovým napadením vyrovnat?
Současný odborný výzkum Šumavy lze asi stěží pojímat jen jako pozorování a analýzu přírodních dějů. Člověk si připravil pokusný materiál – smrkové monokultury, člověk na dlouhodobě ošetřované lesy náhle vypustil škůdce(mj. po orkánu Kyrril). Člověk připravil unikátně rozsáhlý pokus zkázy a snad obnovy. V laboratoři začínáme pokusy ověřovacími, s malým rozsahem. Pravidlem je paralela kontrol a variant, odběr representativních vzorků. Mohlo tomu tak být i u šumavského pokusu?
Šumava už není „divočinou“ několik set let. Máme doklady o druhovém spektru jejího dávného stromového patra? Co říkají třebas palynologické analýzy? Jaká „nová divočina“ jen díky přirozené sukcesi vznikne? A za kolik desítek či stovek let? Odkud se vezmou dostatečné nálety listnáčů? Brání strategii dílčích dosadeb i v bezzásahových zonách jen ideologie, legislativa nebo adekvátní znalost přírodních zákonů? Proč nemáme tak masivně „bezzásahové“ (plán je až 35% plochy) také jiné naše národní parky, jmenovitě Krkonoše? (blíže k tamní realitě viz http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11450&Itemid=37)
Chytrý chlapec neví, chytrý chlapec se ptá a očekává odpovědi.
Zdeněk Opatrný
|
| materiály |
pozvánka (PDF)
životopis přednášejícího - Prof. Prach
životopis přednášejícího - Prof. Opatrný
|
| fotogalerie |
Autorem fotografií je Mgr. František Janout.
|
| prohlášení |
Vedení Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK v Praze tímto
prohlašuje, že katedra nenese žádnou zodpovědnost za názory a občanské
a politické postoje, které její členové, včetně prof. Zdeňka
Opatrného, veřejně vyjadřují prostřednictvím sdělovacích prostředků
nebo svých osobních blogů mimo oficiální stránky instituce (katedry,
fakulty či UK). Obsah takového blogu je záležitostí výhradní
kompetence a zodpovědnosti autora, případně správce stránek, na nichž
je blog uveřejněn.
|
|
