CYTOPLAZMATICKÉ PROUDĚNÍ

-pohyb v rostlinné buňce

Úvod:

Co je to cyklóza a k čemu je dobrá?

Cyklóza, neboli cytoplazmatické proudění, je pohyb cytoplazmy v živých buňkách. Lze jej pozorovat v buňkách živočišných a rostlinných. Stálá přestavba cytoplazmy napomáhá distribuci živin, metabolitů, organel a například i genetického materiálu do všech částí buněk. V některých rostlinných buňkách je cytoplazmatické proudění pozorováno jako rychlý cyklický pohyb cytoplazmy v periferních částech buňky. V mikroskopu je toto proudění pozorovatelné díky organelám, které jsou proudem cytoplazmy zachycovány a unášeny dále po buňce. Cytoplazmatické proudění lze dobře pozorovat například v pokožkových buňkách malých vodních rostlin, nebo v kořenových vláscích mnoha rostlin.

Rychlost cytoplazmatického proudění se mění v závislosti na mnoha podmínkách. V rostlinných buňkách je to především vliv světla, teploty a pH. Zvyšovat rychlost proudění mohou i auxiny, rostlinné hormony (fytohormony). Mechanismus cytoplazmatického proudění je založen na pohybu motorového proteinu myozinu po aktinových vláknech. Pohyb myozinu po aktinovém vláknu je umožněn díky hydrolýze ATP. Zajímavé je, že rychlost pohybu rostlinných myozinů po aktinovém vlákně je větší než rychlost myozinů živočišných. Kdo říká, že se rostliny nehýbou?

Aktinový cytoskelet představuje vláknité proteinové struktury, které vznikají polymerací malého globulárního aktinu. Společně s mikrotubuly a intermediárními filamenty vytvářejí cytoskelet eukaryotické buňky. Cytoskelet je velmi dynamická struktura, která vzniká (polymeruje) a zaniká (depolymeruje) velmi rychle v závislosti na vnějších stimulech. Polymerace a depolymerace je určována mnoha faktory, především dostupností podjednotek – stavebních kamenů cytoskeletálního polymeru. V přírodě existuje řada látek, které s polymeračními a depolymeračními vlastnostmi cytoskeletu interferují, a v konečném důsledku cytoskelet buď stabilizují nebo destabilizují. Obojí je pro buňku velmi škodlivé. Mezi stabilizační látky patří například taxol, který pevnou vazbou na mikrotubuly zabraňuje jejich funkci, především v buněčném dělení. Není divu, že mnohé cytoskeletální drogy našly uplatnění v léčbě rakoviny.

Také funkce aktinového cytoskeletu může být narušena v přítomnosti aktinových drog. Mezi nejznámější aktinové drogy patří latrunkulin B. Tato látka byla izolována z mořské houby Latrunculia magnifica . Molekuly latrunkulinu B se pevně váží na podjednotky aktinu a zabraňují jeho polymeraci ve vlákno, což vede v konečném důsledku k depolymeraci vláken aktinu v celé buňce. V praktiku budete pozorovat pohyb cytoplazmy a organel v ní v buňkách vodní rostliny Vallisneria (zákruticha). Pro demonstraci role aktinového cytoskeletu bude cytoplazmatické proudění zastaveno aplikací latrunkulinu B.

aa

Chloroplasty Nitelly a vlákna aktinového cytoskeletu (šipky) v periferní oblasti buňky. Obrázek převzat z práce Palevitz a Hepler 1999.

Sakurai et al. 2005, Planta 225:66-74. Pohyb chloroplastů v listech Vallisnerie z místa silného ozáření do míst s nižším ozářením, a to pomocí aktinového cytoskeletu. Jde o ochranu fotosyntetických pigmentů v chloroplastech před poškozením silným světlem.

Technické informace:

Potřeby:

List vodní rostliny Vallisneria

Žiletka

Voda

Krycí a podložní sklo

Roztok 200 nM latrunkulinu B ve vodě

Pipeta

Buničitá vata

Experiment

Pozorování cyklózy v buňkách listu Vallisneria

1. Odřízněte kousek listu rostliny pomocí velmi šikmého řezu (viz nákres).
2. Umístěte uříznutý kousek listu ihned do kapky vody na podložním sklíčku. Překryjte krycím sklem.
3. Pozorujte cytoplazmatické proudění a pohyb chloroplastů v něm.

Ukázka způsobu šikmého řezu listem Vallisnérie:

Experiment pro zájemce:

Spočítejte rychlost pohybu chloroplastů tak, že změříte čas, za který chloroplast vykoná jednu cestu okolo buňky. Délka buněk je přibližně 100 mikrometrů..

Demonstrace role aktinového cytoskeletu v cytoplazmatickém proudění:

1. Promyjte váš preparát s kouskem listu Vallisneria roztokem s latrunkulinem B tak, že na jedné straně budete přikapávat pod krycí sklo roztok, a na druhé straně preparátu jej zároveň odsávat buničitou vatou.
2. Až se vyměníte celý objem tekutiny pod krycím sklem, ukončete promývání. Pozorujte zpomalení až zastavení pohybu chloroplastů.

Úkol:

1. Připravte preparát z listu Vallisneria tortissima.
2. Pozorujte cytoplazmatické proudění v buňkách a pohyb chloroplastů v periferní vrstvě cytoplazmy.
3. (Jen pokud bylo prováděno): Spočítejte rychlost pohybu chloroplastů.
4. Aplikací aktinové drogy latrunkulinu B nepolymerujte aktinový cytoskelet v buňkách Vallisneria a pozorujte změny v pohybu chloroplastů.
5. Popište a nakreslete svá pozorování.

Příklady pozorování a vysvětlivky:

Chloroplasty v listu Vallisneria, směr pohybu chloroplastů vlivem cyklózy