patří mezi významné vědce světového významu a nepochybně je nejvýznamnějším československým biologem minulého století. V encyklopediích se nejčastěji hodnotí jako botanik, ale také osobnost v oblasti kultury a politiky Československé republiky.
Profesor Němec se narodil 12. března 1873 ve východočeské obci Prasek a zemřel 7. dubna 1966 v Havlíčkově Brodu. Jeho vědecká činnost se prostírá v neuvěřitelném časovém období téměř 70ti let - od konce 19. století do 2. poloviny minulého století.
Bohumil Němec studoval letech 1892-96 zoologii a botaniku na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Zde se také roku 1899 habilitoval a roku 1907 byl jmenován profesorem. Přednášel zde anatomii a fyziologii rostlin. V letech 1901 - 1903 se zasloužil o založení Ústavu pro fyziologii rostlin na české části univerzity. Na této univerzitě také zastával funkci děkana i rektora. Ve fyziologii rostlin, rostlinné anatomii, cytologii a v zavádění nové mikroskopické techniky se už v letech před 1. světovou válkou stal významnou a mezinárodně uznávanou vědeckou autoritou.
Historikové uvádějí, že Bohumil Němec byl už od mládí bojovníkem za československou samostatnost. Za první světové války byl členem tajné odbojové organizace "Mafie" a spoluzakládal protirakouský týdeník Národ. Po vzniku Československa působil jako poslanec parlamentu (1918-1920) a v letech 1920-1929 jako senátor. Obecně známá je jeho kandidatura v roce 1935 na funkci presidenta republiky, kterou však v předvečer voleb odvolal.
Profesor B. Němec se postupně stal řádným i čestným členem předních mezinárodních a českých vědeckých společností a institucí, mezi nimiž připomeňme alespoň Českou akademii věd a umění, Královskou českou společnost nauk, Československou akademii věd a další. Redigoval časopisy Živa a Vesmír, od roku 1923 vydával vědecký časopis "Studies from the Plant Physiological Laboratory of Charles University" a ještě roku 1959 založil časopis Biologia plantarum. Od roku 1933 byl také šéfredaktorem Ottova slovníku naučného nové doby.
Po roce 1945 a zejména pak po roce 1948 byl řadu let v nuceném ústraní vyvolaným tehdejším politickým režimem. Přesto v prvých letech po skončení 2. světové války sehrál mimořádnou úlohu při rozvoji rostlinné fyziologie u nás, a to svým podílem na vzniku Ústavu pro fyziologii rostlin Univerzity Komenského v Bratislavě, kde v letech 1946 až 1948 působil jako jeho přednosta a také přednášel fyziologii rostlin.
Mezi nejvýznamnější rané objevy profesora Němce patří vysvětlení
mechanismu gravitropismu, které uveřejnil v roce 1900. Rozhodující úlohu přisoudil
statocytům, tedy buňkám obsahujícím přepadavý škrob - statolity. (Nezávisle
na B. Němcovi uveřejnil obdobné závěry ve stejnou dobu také další významný botanik
- G. Haberlandt). Tato priorita profesora Němce je však dodnes citována ve většině
světových učebnic a monografií. Jeho vědecká činnost zasahovala do mnoha dalších
oblastí, takže oprávněně je uznáván jeho přínos nejen v rostlinné fyziologii,
ale také cytologii, anatomii a obecné botanice. Dokládá to několik set jeho
původních prací, ale také obsáhlé učebnice a monografie. Připomeňme alespoň
dvoudílný "Život rostlin" ze 40. let minulého století.
Bohumil Němec se již v prvých letech samostatného Československa věnoval popularizaci vědy, a to zejména té "své" - vědy o rostlinách. V roce 1871 vyšlo prvé číslo časopisu Vesmír, který pak v roce 1923 po několikaleté odmlce profesor Bohumil Němec obnovil. I dnes se můžeme pučit z názorů B. Němce, které napsal v prvním čísle obnoveného Vesmíru: "Byla to Rašínova myšlenka, abych vydával populární přírodovědecký časopis, který by učil čtenáře lásce k přírodě, povznášel je ze rmutu denního života, odváděl je od výhradného zájmu o denní boje politické a vedl je k čisté radosti z nekonečné rozmanitosti, krásy a věčné zákonitosti přírody." Mnohé myšlenky skutečných osobností jsou opravdu nesmrtelné.
V závěru a v kontextu s naší Konferencí pořádanou dne 26.10. 2006
uvádíme ještě několik vět z doslovu k zmiňované knize "Život rostlin",
kde profesor Němec také napsal: "Jsme právem pyšni
na to, čeho se věda o životě dopracovala od dob Linnéových. Čeho se dopracuje
za dalších 200 let? Chtěl bych číst život rostlin, který bude napsán za 100
nebo 200 let. Chtěl bych se dovědět, co zbylo z toho, co jsem napsal v této
knize, do které jsem vybral podle své volby tak asi to nejdůležitější, co vím
o životě rostlin".
Naše Konference chce nabídnout stručný vhled na to, čeho věda ve světě i s našim
přispěním dosáhla přibližně za 70 let od doby, kdy profesor B. Němec napsal
uvedená slova. Doufejme, že by ho naše sdělení nezklamala.
L. Nátr
Informace ke konferenci konané u příležitosti výročí prof. B. Němce
zde.